V Táboře jsem se narodila, pak jsem si se svými rodiči na pár let odskočila do Jindřichova Hradce, ale první třídu až po maturitu na gymnáziu jsem opět absolvovala v Táboře. Pak v listopadu 1989 přišla sametová revoluce, během které jsem se dění aktivně účastnila, a na další studium proto nebyl čas. První možnosti svobodného podnikání, stejně jako možnost podílet se na životě v obci, mě uchvátily a ovlivnily po mnoho let další vývoj mého života.
Jako živnostník v oboru cukrárenství a kavárenství a jako zastupitelka za ODS v Táboře jsem zažila mnohé. Změny milé i nemilé, tak jak to život umí. Narodila se mi dcera, která je dnes už dospělá a studuje v Praze, ale pokaždé, když přijede, jdeme na procházku Táborem, který obě milujeme, a vidíme, co by se v našem městě dalo zlepšit.
Také jsem v mezičase vystudovala vysokou školu v Českých Budějovicích, kde nyní pracuji pro firmu Metrostav Infrastructure. Velká profesní změna způsobená pandemií mi dala nové impulsy a zkušenosti v oboru dopravních staveb. Nyní realizujeme další úsek dálnice D3 Třebonín – Kaplice. Určitě by to i dále byl středobod mého zájmu, protože vidím, že nejen dopravní stavby jdou řešit jinak a určitě mnohem lépe a inovativněji, než se to děje právě v mém rodném městě.