Jsem rodilý Táborák a prožil jsem zde celý život. V Táboře žiji nejen já s manželkou, ale i mé tři děti a dvě vnoučata. Tábor je naším domovem. A považuji ho za nejlepší místo pro život. Proto jsem již před 28 lety vstoupil do táborské komunální politiky. Věděl jsem, že politika je především služba veřejnosti a po celou dobu se tím důsledně řídím. Po čtyřech letech místostarostování jsem měl tu čest stát v letech 1998–2006 v čele táborské radnice. Právě těchto 12 let Tábor zažíval nebývalý rozvoj. Většinu příměstských částí i centrum města jsme dokázali napojit na moderní vodovodní i kanalizační systém, plynofikovat, či zásobit teplem z moderní centrální teplárny.
Položili jsme základy všech městských společností a postavili a uvedli do provozu G-Centrum Tábor, dodnes nepřekonané zařízení pro seniory v České republice, či Domov pro matky s dětmi a Dům s pečovatelskou službou v Čekanicích. Sloučili jsme městské základní školy a vybudovali jsme v nich sportovní areály. Pomohli jsme vzniku všech tří soukromých škol. Spolupráce se soukromými investory umožnila provést rozsáhlou rekonstrukci areálu hradu Kotnov, nábřeží Čelkovice včetně objektu Lázní, nábřeží Jordánu, Tismenického údolí s Housovým mlýnem, Střelnice včetně parkovacího domu, rekonstrukci tř. 9. května, první etapu průmyslové zóny, infrastrukturu pro stovky stavebních pozemků, opravy klokotského kláštera, stavbu tenisového areálu včetně haly za zimním stadionem, přípravu výstavby mostu přes nádraží či odbahnění Jordánu.
Zahájili jsme regeneraci všech sídlišť, postavili a zrekonstruovali jsme stovky bytů, zrekonstruovali zimní stadion, Stadion míru, technologii plaveckého bazénu. Přibyl i venkovní aquapark a plavecké baby centrum na Sojčáku, oživili jsme zrekonstruovanou klokotskou náves a postavili dva parkovací objekty na Sídlišti Nad Lužnicí. Dopravu ve městě zlepšily dopravní stavby v podobě čtyřpruhu se všemi křižovatkami mezi hřbitovem a Sezimovým Ústím, kruhové křižovatky u nemocnice a Na Mýtě a prosazení výstavby dálnice.
Moji nástupci nedokázali za šestnáct let dotáhnout mnoho našich projektů do zdárného konce a já bych chtěl, abychom alespoň po 20 letech dokončili průmyslovou zónu, jejíž projekt jsem podepisoval již v roce 2006. Stejně tak propojení Vožické ulice a Čekanic nebo obchvat Tesco – Slapy. Sportovcům dodnes chybí druhá ledová plocha a vnitřní aquapark. Zejména u těchto projektů bych chtěl být užitečný i v následujících čtyřech letech.
Při psaní tohoto stručného ohlédnutí jsem si vzpomněl na všechny, kteří nám s těmito projekty pomáhali. Byli to samozřejmě především kolegové z ODS na komunální, krajské i celostátní úrovni, aktivní koaliční partneři, významní táborští podnikatelé i zástupci státních institucí, dobrovolníci, neziskové organizace i velká část táborských občanů. Mnozí, bohužel, již nejsou mezi námi. Všem jim patří velký dík. Vím, že výše představení kandidáti jsou připraveni na to navázat. A nejen oni, ale i další, které vám představíme v novinách, jež všichni dostanete do svých schránek. Z velké části je to nová generace komunálních politiků, která může vrátit Tábor opět mezi nejúspěšnější města v naší vlasti. A my starší jim rádi předáme své zkušenosti.